Hodně rodičů je používá. Někteří je odsuzují!! Ale kde se vlastně poprvé objevil první dudlík? Sání je pro dítě intenzivní pocit a potřeba. Sání je vrozené chování. Na obrázcích z ultrazvuku lze vidět, že si dítě v matčině těle už od pátého měsíce těhotenství cucá palec. Již v prvních minutách po porodu saje dítě silně matčin prs, když jej poprvé kojí. Většina - ne-li úplně všechna - miminka mají při přijímání potravy výraznou potřebu sání. Průměrně 60 až 80% všech dětí v průmyslových zemích dostane během prvních šesti měsíců života dudlík.

Historie dudlíku

Používání pomocníků při sání je rozšířeno po celém světě a má dlouhou historii. Nejstarší dochovaní předchůdci dudlíku pocházejí z Egypta a mají zhruba 4500 let. Jedná se o takzvané sací hrnky, které nesloužily přímo k přijímání potravy, ale spíše k uklidnění dítěte uspokojením jeho potřeby sání. Též ve starověku  bylo používání dudlíků velmi rozšířeno; byla nalezena mnohá malá zvířátka s oušky, například žáby, která měla v obličeji malé otvory. Tyto figurky se dítěti zavěsily na krk a naplnily medem. Až do středověku byla tato cumlací zvířátka známá též v německé jazykové oblasti. V jiných kulturách se též používaly pevné potraviny jako například ryby nebo kousky masa, které mohlo dítě cumlat celé hodiny. Dále se používal též takzvaný cumlík, látkový hadřík, který byl naplněný kaší z mouky, chleba a medu. Běžně se též přidávaly makovice nebo alkohol. To bylo samozřejmě spojeno se značnými zdravotními riziky. 

Teprve s nástupem gumových dudlíků v minulém století se objevuje dudlík v dnešní podobě.

Jak se pozná dobrý dudlík?

• Dudlík by měl mít vhodný tvar a velikost pro ústa dítěte tvar  kopírující tvar patra: takže zploštělou, měkkou sací část na obou stranách a úzkou podpěru pro čelist a rty otvory v takzvaném ,,štítku“ kroužek, jehož pomocí může být dudlík připevněn na dětskou bundu, proto aby neustále nepadal na zem. 
  
  

• Zdroj: http://www.fiedler.eu/produkty/magazin/navody-a-rady/dudlik